Menu
Věda a výzkum

Grantové projekty (probíhající v roce 2021)

Zobrazit granty probíhající v roce: 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2022, 2023, 2024, 2025.

Identifikace a monitorování prognostických a prediktivních molekulárních markerů progrese u pacientů s myelodysplastickým syndromem s nízkým rizikem

AZV NV18-03-00227 [2018 – 2021]

Mgr. Monika Beličková, Ph.D.

Myelodysplastický syndrom (MDS) je heterogenní skupina klonálních onemocnění s neefektivní hematopoézou a se zvýšeným rizikem transformace do akutní myeloidní leukemie. Časné fáze MDS se dají považovat za premaligní stav s relativně dobrou prognózou. Navzdory tomu, u části pacientů dojde k progresi nemoci a zkrácení celkové doby přežití. V tomto projektu se zaměříme na identifikaci molekulárních markerů, které by predikovaly progresi onemocnění u pacientů s MDS s nízkým rizikem v době diagnózy. Plánujeme provést mutační skríning retrospektivních párových vzorků pacientů s a bez progrese. Na základě zjištěných markerů progrese provedeme prospektivní mutační studii u pacientů s detekovanými nepříznivými mutacemi a budeme sledovat dynamiku mutační zátěže pomocí citlivé metody droplet digitální PCR. Pro kompletnější obraz progrese provedeme také komparativní analýzu mRNA expresních profilů sériových vzorků pacientů. Zavedené metody zpřesní prognózu pacienta, umožní předvídat progresi a optimalizovat léčbu

Více...

Očkování proti HPV u pacientů s rekurentní laryngální papillomatózou – je možné zlepšit kvalitu jejich života?

Merck & Dohme s.r.o. IIS ID 37651 [2011 – 2021]

RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D.
MUDr. Jitka Vydrová – Medical Healthcom., s.r.o.,, Hlasové centrum, Praha

Klinická studie fáze III b. Hlavním cílem studie bude ověřit vliv očkování tetravalentní HPV vakcínou na vznik rekurentních papillomatozních lézi a interval remisí u pacientů s RRP. Vedlejšími cíli bude zjištění typu HPV v lézi RRP, sledování hladin protilátek proti HPV antigenům obsaženým ve vakcíně, případně složkám imunitního systému v odebraném s

Více...

Cirkulární RNA a jejich vztah k sestřihu RNA v patogenezi myelodysplastického syndromu

20-19162S [2020 – 2022]

Ing. Michaela Dostálová Merkerová, Ph.D.
Doc. Ing. Jiří Kléma, Ph.D., FEL ČVUT Praha

Mutace v sestřihových faktorech představují nejčastější molekulární změny u myelodysplastického syndromu (MDS). I přes určité pokroky v pochopení jejich role v patogenezi MDS, nebyl doposud studován vliv těchto mutací na cirkulární RNA (circRNA). CircRNA tvoří skupinu RNA s kovalentně uzavřenou kontinuální smyčkou, jejichž rozšířenost a četnost byla popsána teprve nedávno. Protože většina circRNA je produkována procesem tzv. backsplicingu, předpokládáme, že aberantní sestřih pozorovaný v MDS ovlivňuje také tvorbu circRNA. S ohledem na rozličné regulační funkce circRNA pravděpodobně přispívá jejich deregulace k patogenezi MDS. Změněné hladiny jednotlivých circRNA mohou navíc sloužit jako nové molekulární biomarkery pro stanovení prognózy a terapeutické odpovědi na léčbu MDS. CircRNA mohou také tvořit novou třídu molekulárních cílů pro léčbu tohoto onemocnění. V navrhovaném projektu využijeme sekvenování nové generace, integrativní datové analýzy a funkční studie k identifikaci a charakterizaci rolí circRNA v patogenezi MDS. Budeme zkoumat vztah mezi circRNA a sestřihovými mutacemi u MDS pomocí sekvenování nové generace. Budeme korelovat hladiny circRNA a lineárních transkriptů. Funkce vybraných circRNA budou stanoveny pomocí integrativních datových analýz a funkčních testů.

Více...

Spektrum somatických mutací detekovaných NGS a jejich souvislost s prognózou a léčebnými výsledky dospívajících a mladých dospělých pacientů s Ph pozitivními leukémiemi

AZV NU21-07-00225 [2021 – 2024]

Mgr. Kateřina Machová Poláková, Ph.D.
Prof. MUDr. Jan Trka,, Ph.D., Fakultní nemocnice v Motole, Praha

Dospívající a mladí dospělí pacienti s Ph+ leukemiemi představují unikátní skupinu pacientů s hematologickými malignitami. Tato onemocnění si vyžadují pečlivé monitorování a dobrou adherenci pacientů k léčbě. Do dnešní doby, přes několik málo klinických studií, specifické aspekty a biologie Ph+ leukémií této věkové skupiny pacientů nebyly detailněji studovány. V současnosti se většina pacientů s diagnózou chronické myeloidní leukémie v chronické fázi (CML-CP) dožívá normální délky života. Před zavedením inhibitorů tyrozinových kináz (TKI) do lékařské praxe byl vyšší věk pacientů negativní prognostický faktor. Nyní v éře TKI se zdá, že dospívající děti a mladí dospělí (dle anglického Adolescents and Young Adults (AYA), ve věku 15-39 let v době diagnózy dle definice National Comprehensive Cancer Network Guidelines) trpící CML-CP mají horší prognózu a odpověď na léčbu TKI. V posledních letech jsou somatické mutace u hematologických malignit dosti studované, nicméně velmi málo je známo o spektru somatických mutací (mimo mutace v onkogenu BCR-ABL1) u AYA pacientů s Ph+ leukemiemi včetně Ph pozitivní akutní lymfoblatické leukémie (Ph+ALL) a jejich souvislosti s rezistencí k léčbě TKI a s relapsy. Předpokládáme, že komplexní skríning na bázi sekvenování nové generace plánované v navrhovaném projektu umožní zjistit, jestli je klonální hematopoéza horším prognostickým faktorem pro AYA pacienty s Ph+ leukemiemi. Domníváme se, že u AYA pacientů s CML a Ph+ALL může být identifikováno podobné spektrum mutací, ale jejich klonální vývoj se může lišit v důsledku odlišných léčebných protokolů. Řešení tohoto projektu pomůže identifikovat vysoce rizikové AYA pacienty s CML, kteří by mohli profitovat z intenzivnějšího léčebného protokolu podobného protokolu u Ph+ALL.

Více...

Analýza T buněk proti BK polyomaviru a lidskému adenoviru u příjemců haploidentického štěpu s hemoragickou cystitidou

AZV 17-31593A [2017 – 2021]

RNDr. Šárka Němečková, DrSc.

Cílem je analyzovat rizikové faktory zodpovědné za růst případů hemoragické cystitidy (HC) u onkohematologických pacientů po alogenní transplantaci hematopoetických kmenových buněk (HSCT), což by mělo pomoci při hledání osob s vysokým rizikem HC. Hlavními analyzovanými faktory budou typ imunosupresivní terapie pro prevenci reakce štěpu proti hostiteli (GvHD) aplikované po transplantaci, spojitost s haploidentickou HSCT, přítomnost infekce viry BKV a AdV a stav protivirové buněčné imunity. Analýza anti-virové specifické T buněčné odpovědi u pacientů s HC s infekcí BKV a AdV umožní určit protektivní hladinu anti-virových efektorových T buněk a charakterizovat fenotyp, funkční aktivitu a antigenní specifitu T buněk odpovědných za virologickou a klinickou odpověď. Výsledky studie jsou nepostradatelné pro zavedení a optimalizaci protokolů pro expanzi antivirových T buněk využitelných pro adoptivní imunoterapii oportunních virových infekcí ohrožujících dospělé i dětské pacienty po transplantaci HSCT.

Více...

Role transpozibilních elementů a PIWI-interagujících RNA u myelodysplastického syndromu a jejich možné klinické využití

AZV NU20-03-00412 [2020 – 2023]

Ing. Michaela Dostálová Merkerová, Ph.D.
Doc. Ing. Jiří Kléma, Ph.D., FEL ČVUT Praha

Myelodysplastický syndrom (MDS) je maligní porucha krvetvorby způsobená narušenou diferenciací hematopoetických kmenových buněk (HSC). Významným rysem HSC u MDS je nestabilita genomu, přičemž jedním z faktorů destabilizujících jeho integritu je mobilizace transpozibilních elementů (TE). PIWI-interagující RNA (piRNA) mobilizaci TE potlačují a fungují tak jako centrální molekuly kmenových buněk v mechanismech zachování integrity genomu. Navzdory nedávnému pokroku v pochopení patogeneze MDS nebyl dosud vliv TE a piRNA na vznik a progresi tohoto onemocnění studován. Cílem tohoto projektu je analýza transkripce TE a piRNA pomocí sekvenování nové generace a charakterizace jejich role u MDS. Kromě studia zapojení těchto molekul na patogenezi MDS bude testováno zejména jejich využití jako potenciálních molekulárních markerů progrese onemocnění. Dále budou analyzovány možné vlivy léčby azacitidinem na transkripci TE a piRNA, tak aby se ověřila jejich možná použitelnost jako nových prediktivních markerů léčebné odpovědi a prevence relapsu.

Více...

Studium molekulární patogeneze selhání kostní dřeně a identifikace klinicky relevantních biomarkerů u hypoplastické formy myelodysplastického syndromu a získané aplastické anémie

AZV NU21-03-00565 [2021 – 2024]

RNDr. Monika Beličková, Ph.D.

Hypoplastická forma myelodysplastického syndromu (hMDS) a získaná aplastická anémie (AA) jsou závažné poruchy krvetvorby, jejichž klinickopatologické znaky se překrývají, a proto je jejich diagnostika složitá. U obou diagnóz dochází k selhání kostní dřeně (KD), které je způsobeno poškozením hematopoetických buněk cytotoxickými T-lymfocyty. Molekulární mechanismy zapojené do tohoto procesu jsou však stále nejasné. V tomto kontextu bude v předkládaném projektu provedena detailní analýza genomu u hMDS a získané AA s cílem charakterizovat molekulární patogenezi útlumu KD a definovat klinicky relevantní biomarkery pro účely zjednodušení diferenciální diagnostiky, predikce progrese a zhodnocení vlivu imunosupresivní léčby na rozvoj patologického klonu. Pro charakterizaci genetického pozadí bude použito celoexomové sekvenování, transkriptom bude analyzován pomocí RNASeq na úrovni CD34+ buněk KD a CD3+lymfocytů, přičemž budou stanoveny expresní profily mRNA a lncRNA. Vzhledem k etiologii chorob se hlavně zaměříme na faktory zprostředkující imunitní odpověď a populaci T-buněk, která bude podrobně charakterizována pomocí průtokové cytometrie. Znalost molekulárního pozadí hMDS/AA nám umožní pochopení vývoje nemoci a také definovat nové genetické markery, které mohou posílit personalizovaný přístup k pacientům.

Více...

Stanovení fenotypu a funkce imunitních buněk jakožto prediktorů odpovědi na léčbu u pacientů se spinocelulárním karcinomem hlavy a krku

AZV 17-28055A [2017 – 2021]

RNDr. Ruth Tachezy Ph.D., PřF UK Praha
RNDr. Eva Hamšíková

Naším cílem je stanovení prognostických faktorů u pacientů se spinocelulárním karcinomem hlavy a krku (HNSCC) ve snaze zlepšit předpověď klinické odpovědi na současné léčebné postupy. Provedeme komplexní srovnávací analýzu infiltrujících a cirkulujících buněk imunitního systému u pacientů s nádorem HNSCC, asociovaným či neasociovaným s papilomavirovou infekcí. Konkrétním cílem naší studie je vyhodnotit roli imunosupresivních regulačních CD4+ T buněk a PD-1+CD8+ T buněk a jejich nově stanovených podtypů a význam exprese proangiogenního faktoru VEGF. Bude posouzen i prognostický význam úrovně exprese specifických molekul v epiteliálních nádorových buňkách a v plasmacytoidních dendritických (pDC) buňkách sdružených s nádorem. Sto bioptických vzorků zalitých do parafinu bude vyšetřeno retrospektivně a přibližně 150 vzorků čerstvých bioptických tkání a krve od pacientů s HNSCC bude vyšetřeno prospektivně pomocí metod imunohistochemie, PCR, hmotnostní cytometrie a funkčních testů. Imunitní parametry v periferní krvi budou sledovány u pacientů i po léčbě.

Více...

Genetická variabilita BKV v ČR a její vliv na patogenezi infekce u pacientů po transplantaci ledvin

AZV 17-29992A [2017 – 2021]

RNDr. Martina Saláková Ph.D., PřF UK Praha
1. Spoluřešitel: MUDr. Mariana Wohlfahrtová Ph.D., IKEM Praha, 2. Spoluřešitel: RNDr. Viera Ludvíková, 3.Spoluřešitel: MUDr. Miroslav Fajtr, FN Hradec Králové

Polyomavirem BK (BKV) je infikováno 80% dospělé populace. Po primární infekci, která proběhne většinou v dětství, zůstává virus celoživotně latentní v ledvinách, může však opakovaně docházet k jeho reaktivaci. Zatímco u imunokompetentních jedinců jsou primoinfekce či reaktivace klinicky inaparentní, u imunodeficientních pacientů mohou způsobit závažné komplikace. K reaktivaci BKV dochází asi u 30 % příjemců ledviny, nekontrolovaná infekce může vést ke vzniku polyomavirové nefropatie (PVAN) a ke ztrátě štěpu. Faktory ovlivňující progresi infekce nejsou dosud zcela jasné. Cílem této studie je stanovit genetickou variabilitu BKV, stejně jako výskyt jednotlivých genotypů BKV a typově specifických protilátek u dárců a příjemců ledvin, a objasnit rizikové faktory progrese BKV infekce a rozvoje PVAN.

Více...

Validace analýzy metylace promotorů TSG spojených s HPV indukovanou karcinogenezí jako screeningového vyšetření análního karcinomu v rizikové populaci

AZV 17-31777A [2017 – 2021]

RNDr Jana Kašpírková PhD., LF Plzeň, UK Praha
1. Spoluřešitel: RNDr. Jana Šmahelová, 2. Spoluřešitel: Prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc., Nemocnice Na Bulovce, Praha

Anální karcinom (AK) patří mezi malignity se stoupající incidencí, hlavně ve specifických populacích mužů, kteří mají sex s muži (MSM), a HIV pozitivních pacientů. V těchto skupinách je incidence až 131 případů na 100 000 obyvatel. Vzhledem k rostoucímu počtu HIV pozitivních pacientů nejen v České Republice, zejména u MSM, je včasná diagnostika prekanceróz základním předpokladem v boji s tímto onemocněním. AK je svou etiologií a biologickým chováním velmi podobný karcinomu děložního hrdla, proto i vyšetřovací a screeningové postupy jsou téměř identické. Základem je klinické vyšetření a cytologická analýza stěru sliznice. Anální cytologie nepatří mezi vysoce senzitivní ani specifická vyšetření. Naopak metylace DNA tumor-supresorových genů se takovou metodou být zdá, s již potvrzenou efektivitou ve screeningu karcinomu děložního hrdla. Tento výzkum by měl ověřit metylaci DNA jako novou diagnostickou a potencionální screeningovou metodu pro AK a porovnat její senzitivitu a specifitu s již zavedenými vyšetřovacími metodami u imunokompetentních i imunosuprimovaných pacientů.

Více...

Kritické zhodnocení lipidomu u pacientů s akutním koronárním syndromem a cévní mozkovou příhodou ve vztahu ke stupni oxidačního stresu

AZV 18-08-00149 [2018 – 2021]

Do. MUDr. Martin Malý, Ph.D.. ÚVN Praha
1. Spoluřešitel: prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc., VŠCHT Praha, 2. Spoluřešitel: Prof. Ing. Jan Dyr, DrSc., Ing. Jiří Suttnar, CSc.

Ateroskleróza a trombóza jsou podkladem akutního koronárního syndromu a cévní mozkové příhody. V klinické praxi se ke stratifikaci rizika používají různé markery (LDL, HDL cholesterol, glykémie, C-reaktivní protein atd.), nicméně transformace populačního do individuálního rizika může být diskutabilní. Přes „normální“ hodnoty těchto markerů je stále přítomno riziko příhody. Pokročilé techniky reprezentované ultraúčinnou kapalinovou chromatografií spojenou s tandemovou vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrií umožní, na základě chemometricky vyhodnocených záznamů ´fingerprintů´ složek metabolomu, hledání rozdílů mezi skupinami pacientů, které se v základních, běžně měřených parametrech, významně neliší. Vzorky krve budou odebírány pacientům v akutní a subakutní fází akutního koronárního syndromu a cévní mozkové příhody a budou srovnávány s kontrolní skupinou. Výsledky budou vztaženy ke stupni oxidačního stresu. Provedený předběžný screening ukázal změny především na úrovni lipidomu, které mohou reprezentovat spojnici mezi aterosklerózou a aterotrombózou.

Více...

Pre-klinická validace cGMP produkce CAR T-lymfocytů pro léčbu solidních tumorů

AZV 19-08-00147 [2019 – 2022]

Doc. RNDr. Irena Krontorád Koutná, Ph..D., FNUSA Brno
1. Spoluřešitel: MUDr. Pavel Otáhal, Ph.D., 2. Spoluřešitel: Mgr. Pavel Šimara, Ph.D., MU Brno

T lymfocyty s chimerickým antigenním receptorem (CAR) představují nejmodernější technologii v cílené buněčné terapii onkologických onemocnění. Slibné klinické výsledky byly publikovány v léčbě hemato-onkologických malignit, avšak výsledky v léčbě solidních nádorů nejsou zatím tak povzbudivé. V navrhovaném projektu se budeme věnovat validaci protokolů pro výrobu CAR T-lymfocytů proti solidním nádorům v režimu správné laboratorní praxe. Zaměříme se hlavně na cílové antigeny GD2, PSMA a PSCA. Standardní operační protokoly a analytické certifikáty budou předány Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv ke schválení. Na projektu budou spolupracovat tři špičková výzkumná pracoviště: (i) Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, (ii) Centrum analýzy biomedicínského obrazu na Masarykově Univerzitě v Brně (MU-CBIA) a (iii) Ústav hematologie a krevní transfuze v Praze (ÚHKT). Naším hlavním cílem je zavést technologii výroby CAR T-lymfocytů pro cílenou buněčnou terapii solidních tumorů a tím umožnit přenos do klinické praxe.

Více...

Plasmonické biosenzory pro studium biomelokulárních interakcí

GA ČR 19-02739S [2019 – 2021]

doc. Ing. Jiří Homola, CSc., DSc., Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
1. Spoluřešitel: Prof. Ing. Jan Dyr, DrSc., Doc. Ing. Mgr. Bc. Roman Kotlín, Ph.D., MHA, 2. Spoluřešitel: Ing. Tomáš Riedel, Ph.D., Ústav makromolekulární chemie AV ČR

Život je na molekulární úrovni výsledkem obrovského množství interakcí mezi různými druhy biomolekul. Pochopení těchto interakcí a jejich rolí představuje výzkumný úkol zásadního významu. Cílem tohoto projektu je vyvinout nový biofotonický nástroj založený na pokročilých optických biosenzorech s povrchovými plasmony, které umožní studium biomolekulárních interakcí v komplexních biologických prostředích a významně tak posune hranice možností současné biomolekulární interakční analýzy. Tento multidisciplinární projekt zahrnuje aktivity v řadě oblastí, především výzkum optických biosenzorů založených na plasmonických nanostrukturách, studium transportních jevů v mikrofluidních systémech a vývoj metod pro imobilizaci biomolekul a metodologií pro studium biomolekulárních interakcí. Realizované biosenzory budou využity pro získání nových poznatků o interakcích biomolekul se vztahem k onko-hematologickým onemocněním, jako jsou myelodysplastický syndrom a akutní myeloidní leukémie.

Více...

Role interakční sítě nukleofosminu v akutní myeloidní leukémii s mutovaným NPM

GA ČR 19-04099S [2019 – 2021]

Prof. RNDr. Petr Heřman, CSc., MFF UK Praha
Mgr. Barbora Brodská, Ph.D.

Třetina výskytů akutní myeloidní leukémie (AML) nese charakteristickou mutaci nukleofosminu (NPM) způsobující jeho chybnou lokalizaci v cytoplazmě. Následně pak dochází k nesprávné lokalizaci interakčních partnerů NPM interagujících také s mutovaným NPM nebo jeho komplexem, a k ovlivnění jejich funkce. Kombinací spektroskopických, mikroskopických, biochemických a imunochemických metod (např. FLIM, FRET, GFP-Trap) prozkoumáme neznámé/opomíjené souvislosti mezi AML-specifickými mutacemi, mutacemi ovlivňujícími oligomerizaci a schopnosti přirozené a mutovaných forem NPM interagovat s nádorovým supresorem p53. Zaměříme se na objasnění mechanismu relokalizace a dynamiky redistribuce těchto proteinů v živých buňkách, objasnění role interakčních partnerů NPM regulovaných proteinem p53 a následných funkčních důsledků. Bude vyhodnocena odezva interakčního systému NPM na aplikaci vybraných protinádorových léčiv v závislosti na konkrétním typu mutace. Výsledky přispějí k pochopení významu mutací NPM v leukemogenezi a otevřou nové strategie léčby AML.

Více...

Individuální variabilita a patofyziologie krevní plasmy a jejich vliv na interakci s umělými povrchy potlačujícími nespecifické interakce

GA ČR 20-10845S [2020 – 2022]

Prof. Ing. Tomáš Riedel, Ph.D., Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ing. Pavel Májek, Ph.D.

Raná detekce biomarkerů zvyšuje šanci úspěšné léčby, přežití a kvality života. Zejména optické biosenzory nabízejí řadu výhod pro včasnou diagnostiku: minimálně invazivní přístup (plasma, sliny), rychlou a citlivou detekci, nízkou spotřebu vzorku. Hlavním nedostatkem optických biosenzorů je neschopnost odlišit specifickou odpověď od nespecifické způsobené adsorpcí především proteinů po kontaktu umělých povrchů s biologickým médiem (fouling). Důsledkem foulingu může být např. iniciace komplementu či koagulace. To doposud bránilo rozšíření biosenzorů v klinické praxi. Fouling je z principu ovlivněn individuální biologickou variabilitou nebo patofyziologií – tyto faktory a jejich vliv jsou však až na výjimky neznámé, přestože pro klinické uplatnění hrají zásadní roli. Porozumění procesu adsorpce proteinů z biologických médií a jejich následný vliv je klíčový pro aplikaci umělých povrchů. Tento projekt si klade za cíl popsat tyto faktory, jejich vliv, a navrhnout postupy k potlačení nebo eliminaci těchto vlivů. Cílem projektu je identifikovat faktory způsobené individuální biologickou variabilitou krevní plasmy a patofyziologickými stavy ovlivňující klinické využití biomateriálů v kontaktu s krví. Nalézt vzájemný vztah mezi jednotlivými vzorky a navrhnout protokol eliminující/potlačující tyto faktory.

Více...

Pokročilý imunomonitoring a imunoterapie u hematologických a hematoonkologických pacientů

OP VVV CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_025/0007428 [2018 – 2021]

RNDr. Jan Musil, Ph.D.

Předkládaný projekt je zaměřen na komplexní řešení problematiky hematoonkologických pacientů léčených na Ústavu hematologie a krevní transfúze (ÚHKT) v oblasti A) Pokročilého imunomonitoringu hematoonkologických pacientů, B) Imunoterapie pacientů s akutní myeloidní leukémií (AML), C) Imunomonitoringu a imunoterapie pacientů po transplantaci hematopoetických kmenových buněk (HSCT), D) Přípravy nové generace chimerických antigenních receptorů (CAR). Realizací projektu bude umožněno zavedení diagnostických metod pro stanovení imunosupresivních únikových mechanizmů leukemických buněk, které by měly sloužit pro výběr individualizované imunoterapie hematoonkologických pacientů. Dalším cílem je zavedení postupů pro expanzi T-lymfocytů schopných rozpoznat antigeny leukemických buněk u pacientů s AML a zavedení monitoringu rekonstituce imunitního systému u pacientů po HSCT pro identifikaci pacientů s nedostatečnou rekonstitucí imunitního systému. Mezi hlavní cíle projektu také patří identifikace markerů predikujících dlouhodobou in vivo perzistenci transferovaných multivirus-specifických T-lymfocytů a jejich sledování u léčených pacientů a rovněž konstrukce nové generace CAR-T-lymfocytů A+B: Imunoterapeutické postupy zavedené v rámci projektu povedou ke zlepšení kvality a prodloužení délky života hematoonkologických pacientů. Vyvinuté metody sledování imunitního systému by mohly do budoucna sloužit jako základ nových diagnostických vyšetření pacientů s AML, které umožní ošetřujícím lékařům rozhodnout o vhodné formě imunoterapie. Dá se očekávat, že kromě AML bude možné tyto metody adaptovat také na jiné formy leukémií. Postupy tohoto typu umožňující sledování imunity u pacientů s AML nejsou v České Republice ani ve světě dostupné. Dá se tedy předpokládat zájem aplikační sféry o další testování těchto metod v rámci navazujících klinických studií, které by mohly vyústit v tvorbu komerčně dostupných klinických testů. C: Sledování imunity u pacientů po HSCT by mělo identifikovat pacienty, jejichž imunita se neobnovuje požadovaným tempem, a jejichž život by mohl být ohrožen virovými infekcemi. K regeneraci imunity u těchto pacientů by pak měly být použity multivirus specifické T-lymfocyty. Opět se dá očekávat celkové zlepšení kvality života těchto pacientů a snížení úmrtnosti v důsledku 3 infekčních komplikací. D: V rámci projektu budou vyvíjeny nové generace chimerických antigenních receptorů (CAR), které by měly mít vyšší účinnost v porovnání s aktuálně dostupnými CAR. Nová generace CAR by mohla do budoucna sloužit jako platforma pro zavedení CAR terapie nejen pro léčbu Hematoonkologických onemocnění, ale také pro terapii solidních nádorů.

Více...

Rychlý kontakt

Náměstek pro vědu a výzkum
Tel:+420 221 977 208

Zástupkyně náměstka
Tel:+420 221 977 269
Tel:+420 221 977 364

Sekretariát
Tel:+420 221 977 247

Telefonní seznam ÚHKT


Provozní doba

Ambulance
Po – Pá: 7:00–18:00

Denní nemocnice
Víkendy: 9:00–13:00

Dárci
Po – Pá: 7:00–10:30

Návštěvy
Lůžkové oddělení
Po – Pá: 13:00–18:00

JIP a Transplantační jednotka
Po – Pá: 14:00–17:00

Kudy k nám

map

Ústav hematologie a krevní transfuze
U Nemocnice 2094/1
128 00 Praha 2

Nejbližší stanice metra: Karlovo náměstí (linka B)

Nejbližší stanice tramvaje: Karlovo náměstí (10, 16, 22), Moráň (3, 6, 10, 16, 18, 24)

Nejbližší stanice autobusu: U nemocnice (148), Karlovo náměstí (176)

Jak se k nám dostanete