Menu
Věda a výzkum

Grantové projekty (probíhající v roce 2018)

Zobrazit granty probíhající v roce: 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2022.

Nanobiofotonika pro medicínu budoucnosti (2012-2018, GA0/GB)

GA ČR P205/12/G118 [2012 – 2018]

doc. Ing. Jiří Homola, CSc., DSc., Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
prof. Ing. Jan E. Dyr, DrSc.

Biofotonika představuje jednu z nejrychleji se rozvíjejících vědeckých disciplín současnosti. Očekává se, že biofotonika se bude významně podílet na formování nové generace nástrojů a metod pro medicinální výzkum a diagnostiku a přispěje tak k efektivnější, kvalitnější a dlouhodobě udržitelné zdravotní péči. Navrhovaný projekt je projektem základního orientovaného výzkumu v oblasti biofotoniky se zaměřením na biosenzory založené na fotonických nanostrukturách. Hlavní výzkumné oblasti tohoto projektu zahrnují jak výzkum fotonických jevů na kovových nanostrukturách s povrchovými plasmony a nových nástrojů pro jejich teoretickou a analýzu, tak propojení těchto nanostruktur s biomolekulami a studiu interakcí mezi biofotonickými nanostrukturami a biologickými vzorky. Projekt dále zahrnuje přípravu a experimentální charakterizaci speciálních nanostruktur pro nové typy biosenzorů na bázi rezonance povrchových plasmonů (SPR) a povrchem zesíleného Ramanova rozptylu (SERS) pro detekci biomarkerů onkohematologických onemocnění.

Více...

Vývoj nových metod buněčné a genové terapie hematologických malignit

AZV 15-34498A [2015 – 2019]

MUDr. Pavel Otáhal, Ph.D., VFN Praha
RNDr. Šárka Němečková, DrSc.

Významné úspěch v oblasti nádorové imunoterapie, kterých bylo dosaženo v nedávné době úspěšně doplňují zavedené léčebné metody hematologických malignit. Tyto nové metody jsou založené na použití modifikovaných T lymfocytů, které exprimují arteficielní signalizační molekulu označovanou jako Chimerický antigenní receptor (CAR), která přesměruje specifitu T lymfocytů na povrchové antigeny přítomné na nádorových buňkách. V tomto projektu navrhujeme vývoj metod léčby leukemií a lymfomů pomocí CAR-lymfocytů. Dále navrhujeme vývoj metody selektivní expanze T lymfocytů specifických na viry EBV, HCMV a adenoviry z dárcovských lymfocytů, které by bylo možné použít pro léčbu akutní infekce u pacientů po transplantaci kostní dřeně. Cílem projektu je příprava buněk v GMP-kvalitě a preklinická fáze jejich testování.

Více...

Národní program studia mutací a klonality leukemických buněk u pacientů s akutní myeloidní leukémií

AZV 15-25809A [2015 – 2018]

Doc. MUDr. Zdeněk Ráčil, Ph.D., FN Brno
prof. MUDr. Petr Cetkovský, Ph.D., MBA

Molekulární testování v době diagnózy a následné sledování specifických genových aberací představuje standardní součást diagnostickyterapeutického procesu, zejména u cytogeneticky normálních pacientů s akutní myeloidní leukémií (AML). Kromě rutinně vyšetřovaných znaků se zřejmým prognostickým významem byly nedávno v souvislosti s AML identifikovány nové genové mutace. Sekvenování nové generace má potenciál stanovit frekvenci těchto nově popsaných mutací ve velkém souboru pacientů s AML ze všech hlavních hematologických center České republiky a zjistit vzájemnou koexistenci těchto mutací, což může přinést značné výhody v diagnostice a léčbě pacientů s AML. Možnost definovat oddělené leukemické klony u jednotlivých pacientů dále umožní sledování jejich stavu v průběhu choroby a hodnocení klonality onemocnění. Studium těchto jevů bude podpořeno xenotransplantačními experimenty myších založenými na studiu engraftmentu buněk se známou klonalitou. U vzorků pacientů nesoucích mutaci v regulátorech methylace DNA dále hodnocena úroveň DNA methylace a genové exprese.

Více...

Molekulární detekce chronické myeloidní leukémie pomocí pacient-specifické fúze genu BCR-ABL1: dopad na efektivitu léčby

AZV 15-31540A [2015 – 2018]

Mgr. Kateřina Machová Poláková, Ph.D.
Doc. MUDr. Jan Zuna, Ph.D., 2.LF UK Praha, Mgr. Tomáš Jurček, FN Brno

Předmětem řešení projektu je molekulární detekce chronické myeloidní leukémie (CML) prostřednictvím kvantifikace pacient-specifických fúzí genu BCR-ABL1 na DNA úrovni s cílem získat přesnější informaci o průběhu CML v určitých fázích léčby inhibitory tyrozinových kináz (TKI) než umožňuje standardní monitorování hladiny BCR-ABL1 transkriptu. Budeme studovat hypotézu, že hladina BCR-ABL1 pozitivních buněk v době diagnózy a časně po zahájení léčby stratifikuje pacienty, kteří na zvoleném TKI dosáhnou stabilní hluboké molekulární odpovědi, a pacienty, kteří jsou v riziku selhání stávající léčby a kteří mohou profitovat z její časné změny. Předpokládáme, že zcela klíčovou roli pak bude mít kvantifikace BCR-ABL1 na úrovni DNA u pacientů v hlubokých molekulárních odpovědích, u kterých je léčba TKI vysazována. Projekt svým řešením přispěje k personalizaci terapie díky pacient-specifické molekulární diagnostice s předpokládaným příznivým socioekonomickým dopadem v léčbě CML.

Více...

Protinádorové účinky chelatační léčby u myelodysplastického syndromu a identifikace nových terapeutických biomarkerů

AZV 16-31689A [2016 – 2019]

doc. MUDr. Jaroslav Čermák, CSc.
Doc. RNDr. Vladimír Divoký, Ph.D., LF UP Olomouc

Myelodysplastický syndrom (MDS) je klonální onemocnění charakterizované neefektivní krvetvorbou projevující se periferní cytopenií a dysplastickými změnami v kostní dřeni. Pro pacienty ze skupiny s nízkým rizikem je typická transfúzní závislost, která vede k přetížení organismu železem. Chelatační terapie by mohla mít, kromě odstranění nadbytku toxického železa, i antiproliferační a proapoptotické účinky. Ukázali jsme, že in vitro došlo u pluripotentních kmenových buněk vystaveným chelátoru k aktivaci odpovědi na poškozenou DNA a k indukci apoptózy. In vivo, u myšího modelu preleukémie, vedla 6ti-týdenní aplikace chelatačních látek k poklesu aktivně replikujících buněk a k aktivaci G2/M kontrolního uzlu buněčného cyklu. Cílem projektu je popsat vliv chelatace na aktivaci stresových drah a kontrolních bodů buněčného cyklu a nalézt nové molekulární markery k identifikaci pacientů, kteří budou z léčby profitovat vzhledem k délce přežití bez progrese do leukemie. Kandidátní biomarkery budou ověřovány molekulárně-geneticky a imunohistochemicky na souboru chelatovaných nemocných s MDS.

Více...

Využití high-throughput technologií pro screening cirkulujících plasmatických mikroRNA u myelodysplastického syndromu

AZV 16-33617A [2016 – 2019]

Ing. Michaela Dostálová Merkerová, Ph.D.

Cirkulující mikroRNA (miRNA) jsou nové perspektivní semi-invazivní molekulární markery nádorů různých tkání. O jejich deregulaci u myelodysplastického syndromu (MDS) není známo mnoho informací. V současnosti je diagnostika MDS založena na morfologickém průkazu dysplázie v kostní dřeni. V navrhovaném projektu chceme využít sekvenování nové generace pro screening cirkulujících miRNA v krevní plazmě pacientů s MDS. Studiem profilů plasmatických miRNA i) u neléčených pacientů s odlišnými subtypy onemocnění, ii) v různých kategoriích rizika a iii) u pacientů v průběhu léčby chceme vytipovat cirkulující miRNA, jejichž hladina je asociovaná s průběhem choroby. Celogenomová analýza, po které bude následovat validační fáze na úrovni jednotlivých vybraných miRNA pomocí digitálního PCR, si klade za cíl nalézt nové semi-invazivní molekulární markery vhodné pro monitorování pacientů s MDS a tím v důsledku přispět k prevenci progrese onemocnění, zvýšení přežití a zároveň ke zlepšení komfortu pacientů.

Více...

Integrativní analýza genomických změn v DNA reparačních systémech u myelodysplastického syndromu a jejich význam v patogenezi

AZV 16-33485A [2016 – 2019]

RNDr. Hana Votavová , Ph.D.

Myelodysplastický syndrom (MDS) se vyznačuje vysokou heterogenitou klinického průběhu a sklonem k rozvoji akutní myeloidní leukémie. Nabízí se, že za dosud neobjasněným mechanismem vzniku nemoci, leukemickou transformací a velkým počtem mutací detekovaný v nedávné době by mohla být snížená funkce DNA reparačních systémů, které za fyziologických podmínek tvoří účinnou protektivní bariéru proti malignizaci buněk. V rámci projektu chceme sledovat změny na úrovni genomu, transkriptomu a proteomu v 84 genech zapojených do mechanismů reparace DNA a detekovat reparační aktivitu buněk pomocí in vitro testů. Vzhledem k tomu, že onemocnění má klonální charakter, budou změny sledovány hlavně na úrovni CD34+ pluripotentních hematopoetických buněk kostní dřeně. Data získána pomocí moderních technik molekulární genetiky jako např. cíleného sekvenování nové generace budou podrobně korelována s klinickými daty pacientů. Navrhovaný projekt si klade za cíl identifikovat nové molekulární biomarkery podílející se na vzniku a progresi onemocnění a nalézt nové potencionální terapeutické cíle.

Více...

Mutovaný nukleofosmin jako potenciální cíl pro imunoterapii akutní myeloidní leukémie

AZV 16-30268A [2016 – 2019]

RNDr. Kateřina Kuželová, Ph.D.

Mutace v C-koncové části nukleofosminu (NPM) se vyskytují u zhruba 30% pacientů s akutní myeloidní leukémií (AML). Naše pilotní studie naznačila, že jedinci s vhodnými HLA alelami (tvořící asi 85% populace) jsou schopni vyvinout spontánní imunitní reakci proti mutovanému NPM, která může zabránit rozvoji AML. Imunitní reakce proti NPM působí i během léčby a zásadně přispívá k lepší prognóze u pacientů s mutovaným NPM. Úkolem projektu je: (i) potvrdit a rozšířit naše předběžná zjištění na větším souboru pacientů, (ii) získat experimentální důkazy existence T-buněk specifických pro NPM a (iii) zavést diagnostické metody pro analýzu důvodů přechodného nebo úplného selhání imunitní odpovědi, které vede k rozvoji AML. Praktickým cílem tohoto aplikovaného výzkumu je připravit podmínky pro zavedení individualizované imunoterapie do léčebného protokolu AML tak, aby bylo dosaženo trvalého vyléčení u největší počtu pacientů.

Více...

Adoptivní imunoterapie hematologických malignit u seniorů: preklinická a klinická studie

AZV ČR 16-34405A [2016 – 2019]

MUDr. Petr Lesný, Ph.D.

Novinkou v léčbě hematologických malignit včetně akutní myeloidní leukémie (AML) jsou imunoterapeutické postupy, využívající podávání haploidentických NK buněk s fenotypem změněným buď indukcí cytokiny (tyto buňky jsou nazývané CIK – cytokiny indukované NK buňky), nebo pomocí metod genetického inženýrství (například vložením vhodně cílených chimerických antigenních receptorů – CAR). Cílem projektu je využití možnosti kombinace obou přístupů tak, abychom připravili alogenní haploidentické CIK nesoucí CAR rozeznávající cíle specifické pro AML (zejména CD123). Předpokládáme, že v uvedené kombinaci dojde ke kumulativnímu efektu, zvyšujícímu specifické cytotoxické působení podávaných buněk, aniž by byla zvýšena jejich toxicita. V rámci projektu plánujeme získat dostatek preklinických i klinických dat pro přípravu a podání ambiciózního klinického hodnocení geneticky modifikovaných CIK buněk v léčbě AML. Tento přístup může být vhodný jako léčba zejména u seniorů, kde je chemoterapie málo efektivní a limitovaná komorditami.

Více...

Analýza role kináz rodiny PAK v regulaci interakcí hematopoietických buněk s proteiny extracelulární matrice

GA ČR 16-16169S [2016 – 2018]

RNDr. Kateřina Kuželová, Ph.D.

Kinázy rodiny PAK patří mezi klíčové regulátory procesů vyžadujících práci cytoskeletu, jako je buněčná adheze, migrace nebo buněčné dělení, a jsou považovány za možný terapeutický cíl u různých druhů onemocnění včetně onkologických. Velká část dosud získaných informací o PAK kinázách se týká funkce PAK1 v adherentních buněčných typech. PAK1 mívá zvýšenou expresi u invazivních pevných nádorů a její aktivita koreluje s nepříznivou prognózou pacientů. Nedávné práce a naše pilotní výsledky ukazují, že v hematopoietických buňkách hraje důležitou úlohu PAK2, která může mít přes značnou sekvenční homologii s PAK1 odlišné, a někdy až protichůdné působení. Pomocí komplexního přístupu zahrnujícího originální i klasické metody (např. měření mikroimpedance, mikroskopie interference v odraženém světle, exogenní exprese fluorescenčně značených proteinů, western-blotting) chceme vyjasnit úlohu kináz PAK skupiny I v regulaci vazby hematopoietických buněk k proteinům extracelulární matrice, najít rozdíly v chování PAK1 a PAK2 a ověřit jejich možnou interakci s kinázou Lyn.

Více...

Dlouhé nekódující RNA u myelodysplastického syndromu: klinický význam a implikace pro patogenezi

AZV 17-31398A [2017 – 2020]

Ing. Michaela Dostálová Merkerová, Ph.D.
Doc. Ing. Jiří Kléma, Ph.D., FEL ČVUT Praha

Dlouhé nekódující RNA (lncRNA) regulují diferenciaci krevních buněk na mnoha úrovních a jejich abnormální exprese tak přispívá k různým hematopoetickým onemocněním. LncRNA se mohou ukázat jako významné diagnostické a prognostické markery přispívajícími k včasné detekci progrese MDS a zlepšení přežití pacientů, či se mohou v budoucnu stát potenciálními terapeutickými cíli. V navrhovaném projektu budou prováděna celogenomová vyšetření hladin lncRNAs u pacientů s MDS a srovnání expresních profilů mezi různými skupinami pacientů s cílem najít lncRNAs s výrazně odlišnými hladinami a potenciálním využitím v diagnostice MDS. Protože znalosti o jednotlivých lncRNA jsou často limitovány na pouhou anotaci transkriptu, budou v rámci projektu dále studovány příčiny, role a důsledky deregulovaných lncRNA pro patogenezi MDS pomocí experimentálních a výpočetních přístupů.

Více...

Analýza T buněk proti BK polyomaviru a lidskému adenoviru u příjemců haploidentického štěpu s hemoragickou cystitidou

AZV 17-31593A [2017 – 2020]

RNDr. Šárka Němečková, DrSc.

Cílem je analyzovat rizikové faktory zodpovědné za růst případů hemoragické cystitidy (HC) u onkohematologických pacientů po alogenní transplantaci hematopoetických kmenových buněk (HSCT), což by mělo pomoci při hledání osob s vysokým rizikem HC. Hlavními analyzovanými faktory budou typ imunosupresivní terapie pro prevenci reakce štěpu proti hostiteli (GvHD) aplikované po transplantaci, spojitost s haploidentickou HSCT, přítomnost infekce viry BKV a AdV a stav protivirové buněčné imunity. Analýza anti-virové specifické T buněčné odpovědi u pacientů s HC s infekcí BKV a AdV umožní určit protektivní hladinu anti-virových efektorových T buněk a charakterizovat fenotyp, funkční aktivitu a antigenní specifitu T buněk odpovědných za virologickou a klinickou odpověď. Výsledky studie jsou nepostradatelné pro zavedení a optimalizaci protokolů pro expanzi antivirových T buněk využitelných pro adoptivní imunoterapii oportunních virových infekcí ohrožujících dospělé i dětské pacienty po transplantaci HSCT.

Více...

Stanovení fenotypu a funkce imunitních buněk jakožto prediktorů odpovědi na léčbu u pacientů se spinocelulárním karcinomem hlavy a krku

AZV 17-28055A [2017 – 2020]

RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D., PřF UK Praha
RNDr. Eva Hamšíková

Naším cílem je stanovení prognostických faktorů u pacientů se spinocelulárním karcinomem hlavy a krku (HNSCC) ve snaze zlepšit předpověď klinické odpovědi na současné léčebné postupy. Provedeme komplexní srovnávací analýzu infiltrujících a cirkulujících buněk imunitního systému u pacientů s nádorem HNSCC, asociovaným či neasociovaným s papilomavirovou infekcí. Konkrétním cílem naší studie je vyhodnotit roli imunosupresivních regulačních CD4+ T buněk a PD-1+CD8+ T buněk a jejich nově stanovených podtypů a význam exprese proangiogenního faktoru VEGF. Bude posouzen i prognostický význam úrovně exprese specifických molekul v epiteliálních nádorových buňkách a v plasmacytoidních dendritických (pDC) buňkách sdružených s nádorem. Sto bioptických vzorků zalitých do parafinu bude vyšetřeno retrospektivně a přibližně 150 vzorků čerstvých bioptických tkání a krve od pacientů s HNSCC bude vyšetřeno prospektivně pomocí metod imunohistochemie, PCR, hmotnostní cytometrie a funkčních testů. Imunitní parametry v periferní krvi budou sledovány u pacientů i po léčbě.

Více...

Rychlý kontakt

Náměstek pro vědu a výzkum
Tel:+420 221 977 208

Zástupkyně náměstka
Tel:+420 221 977 269
Tel:+420 221 977 364

Sekretariát
Tel:+420 221 977 247

Telefonní seznam ÚHKT


Provozní doba

Ambulance
Po – Pá: 7:00–18:00

Denní nemocnice
Víkendy: 9:00–13:00

Dárci
Po – Pá: 7:00–10:30

Návštěvy
Lůžkové oddělení
Po – Pá: 13:00–18:00

JIP a Transplantační jednotka
Po – Pá: 14:00–17:00

Kudy k nám

map

Ústav hematologie a krevní transfuze
U Nemocnice 2094/1
128 00 Praha 2

Nejbližší stanice metra: Karlovo náměstí (linka B)

Nejbližší stanice tramvaje: Karlovo náměstí (10, 16, 22), Moráň (3, 6, 10, 16, 18, 24)

Nejbližší stanice autobusu: U nemocnice (148), Karlovo náměstí (176)

Jak se k nám dostanete