Menu
Věda a výzkum

Grantové projekty (probíhající v roce 2017)

Zobrazit granty probíhající v roce: 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021.

Úloha hepcidinu v regulaci kardiálního a systémového metabolismu železa při srdečním selhání (2015-2017, GA0/GA)

GA ČR 15-14200S [2015 – 2017]

RNDr. Jiří Petrák, Ph.D., 1. LF UK Praha
doc.MUDr. Daniel Vyoral, CSc.

U zhruba poloviny pacientů se srdečním selháním lze pozorovat nedostatek železa, kterému je připisován nejen rozvoj anémie, ale také snížení hladin železa v srdeční tkáni. Nedostatek železa v myokardu může přímo přispívat k rozvoj a progresi srdečního selhání. Příčiny a molekulární mechanismy podílející se na systémovém i kardiálním nedostatku železa při srdečním selhání dosud nejsou známy. Regulace železa v těle je řízena peptidovým hormonem hepcidinem. Kromě účinku cirkulujícího hepcidinu se však na regulaci železa v srdci může také podílet autokrinní nebo parakrinní efekt hepcidinu produkovaného přímo myokradem. Cílem projektu je objasnění úlohy systémového a lokálního hepcidinu v homeostáze železa při srdečním selhání.

Více...

Nanobiofotonika pro medicínu budoucnosti (2012-2018, GA0/GB)

GA ČR P205/12/G118 [2012 – 2018]

doc. Ing. Jiří Homola, CSc., DSc., Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
prof. Ing. Jan E. Dyr, DrSc.

Biofotonika představuje jednu z nejrychleji se rozvíjejících vědeckých disciplín současnosti. Očekává se, že biofotonika se bude významně podílet na formování nové generace nástrojů a metod pro medicinální výzkum a diagnostiku a přispěje tak k efektivnější, kvalitnější a dlouhodobě udržitelné zdravotní péči. Navrhovaný projekt je projektem základního orientovaného výzkumu v oblasti biofotoniky se zaměřením na biosenzory založené na fotonických nanostrukturách. Hlavní výzkumné oblasti tohoto projektu zahrnují jak výzkum fotonických jevů na kovových nanostrukturách s povrchovými plasmony a nových nástrojů pro jejich teoretickou a analýzu, tak propojení těchto nanostruktur s biomolekulami a studiu interakcí mezi biofotonickými nanostrukturami a biologickými vzorky. Projekt dále zahrnuje přípravu a experimentální charakterizaci speciálních nanostruktur pro nové typy biosenzorů na bázi rezonance povrchových plasmonů (SPR) a povrchem zesíleného Ramanova rozptylu (SERS) pro detekci biomarkerů onkohematologických onemocnění.

Více...

Vývoj nových metod buněčné a genové terapie hematologických malignit

AZV 15-34498A [2015 – 2019]

MUDr. Pavel Otáhal, Ph.D., VFN Praha
RNDr. Šárka Němečková, DrSc.

Významné úspěch v oblasti nádorové imunoterapie, kterých bylo dosaženo v nedávné době úspěšně doplňují zavedené léčebné metody hematologických malignit. Tyto nové metody jsou založené na použití modifikovaných T lymfocytů, které exprimují arteficielní signalizační molekulu označovanou jako Chimerický antigenní receptor (CAR), která přesměruje specifitu T lymfocytů na povrchové antigeny přítomné na nádorových buňkách. V tomto projektu navrhujeme vývoj metod léčby leukemií a lymfomů pomocí CAR-lymfocytů. Dále navrhujeme vývoj metody selektivní expanze T lymfocytů specifických na viry EBV, HCMV a adenoviry z dárcovských lymfocytů, které by bylo možné použít pro léčbu akutní infekce u pacientů po transplantaci kostní dřeně. Cílem projektu je příprava buněk v GMP-kvalitě a preklinická fáze jejich testování.

Více...

Národní program studia mutací a klonality leukemických buněk u pacientů s akutní myeloidní leukémií

AZV 15-25809A [2015 – 2018]

Doc. MUDr. Zdeněk Ráčil, Ph.D., FN Brno
prof. MUDr. Petr Cetkovský, Ph.D., MBA

Molekulární testování v době diagnózy a následné sledování specifických genových aberací představuje standardní součást diagnostickyterapeutického procesu, zejména u cytogeneticky normálních pacientů s akutní myeloidní leukémií (AML). Kromě rutinně vyšetřovaných znaků se zřejmým prognostickým významem byly nedávno v souvislosti s AML identifikovány nové genové mutace. Sekvenování nové generace má potenciál stanovit frekvenci těchto nově popsaných mutací ve velkém souboru pacientů s AML ze všech hlavních hematologických center České republiky a zjistit vzájemnou koexistenci těchto mutací, což může přinést značné výhody v diagnostice a léčbě pacientů s AML. Možnost definovat oddělené leukemické klony u jednotlivých pacientů dále umožní sledování jejich stavu v průběhu choroby a hodnocení klonality onemocnění. Studium těchto jevů bude podpořeno xenotransplantačními experimenty myších založenými na studiu engraftmentu buněk se známou klonalitou. U vzorků pacientů nesoucích mutaci v regulátorech methylace DNA dále hodnocena úroveň DNA methylace a genové exprese.

Více...

Molekulární detekce chronické myeloidní leukémie pomocí pacient-specifické fúze genu BCR-ABL1: dopad na efektivitu léčby

AZV 15-31540A [2015 – 2018]

Mgr. Kateřina Machová Poláková, Ph.D.
Doc. MUDr. Jan Zuna, Ph.D., 2.LF UK Praha, Mgr. Tomáš Jurček, FN Brno

Předmětem řešení projektu je molekulární detekce chronické myeloidní leukémie (CML) prostřednictvím kvantifikace pacient-specifických fúzí genu BCR-ABL1 na DNA úrovni s cílem získat přesnější informaci o průběhu CML v určitých fázích léčby inhibitory tyrozinových kináz (TKI) než umožňuje standardní monitorování hladiny BCR-ABL1 transkriptu. Budeme studovat hypotézu, že hladina BCR-ABL1 pozitivních buněk v době diagnózy a časně po zahájení léčby stratifikuje pacienty, kteří na zvoleném TKI dosáhnou stabilní hluboké molekulární odpovědi, a pacienty, kteří jsou v riziku selhání stávající léčby a kteří mohou profitovat z její časné změny. Předpokládáme, že zcela klíčovou roli pak bude mít kvantifikace BCR-ABL1 na úrovni DNA u pacientů v hlubokých molekulárních odpovědích, u kterých je léčba TKI vysazována. Projekt svým řešením přispěje k personalizaci terapie díky pacient-specifické molekulární diagnostice s předpokládaným příznivým socioekonomickým dopadem v léčbě CML.

Více...

Studium epigenetických faktorů a tumor-supresorových genů regulujících onkogenní signální dráhy na modelech leukemické hematopoézy

LH15104 [2015 – 2017]

Mgr. Kateřina Machová Poláková, Ph.D.

Účelem projektu je podpora mezinárodní vědecké spolupráce mezi Ústavem hematologie a krevní transfuze, Praha a Marlene and Stuart Greenebaum Cancer Center, University of Maryland School of Medicine, Baltimore, USA na řešení projektu týkajícího se základního výzkumu epigenetických faktorů a tumor-supresorových genů regulujících signální dráhy na modelech leukemické hematopoézy. Projekt podpoří efektivní řešení vytyčených cílů, založeném na nezbytně nutné spolupráci mezi pracovišti, např. provádění analýz se zavedenými technologiemi na jednom či druhém pracovišti. Projekt umožní plně rozvinout spolupráci českého výzkumného ústavu s renomovaným světovým pracovištěm provádějícím základní výzkum v oblasti hemato-onkologických onemocnění.

Více...

Protinádorové účinky chelatační léčby u myelodysplastického syndromu a identifikace nových terapeutických biomarkerů

AZV 16-31689A [2016 – 2019]

doc. MUDr. Jaroslav Čermák, CSc.
Doc. RNDr. Vladimír Divoký, Ph.D., LF UP Olomouc

Myelodysplastický syndrom (MDS) je klonální onemocnění charakterizované neefektivní krvetvorbou projevující se periferní cytopenií a dysplastickými změnami v kostní dřeni. Pro pacienty ze skupiny s nízkým rizikem je typická transfúzní závislost, která vede k přetížení organismu železem. Chelatační terapie by mohla mít, kromě odstranění nadbytku toxického železa, i antiproliferační a proapoptotické účinky. Ukázali jsme, že in vitro došlo u pluripotentních kmenových buněk vystaveným chelátoru k aktivaci odpovědi na poškozenou DNA a k indukci apoptózy. In vivo, u myšího modelu preleukémie, vedla 6ti-týdenní aplikace chelatačních látek k poklesu aktivně replikujících buněk a k aktivaci G2/M kontrolního uzlu buněčného cyklu. Cílem projektu je popsat vliv chelatace na aktivaci stresových drah a kontrolních bodů buněčného cyklu a nalézt nové molekulární markery k identifikaci pacientů, kteří budou z léčby profitovat vzhledem k délce přežití bez progrese do leukemie. Kandidátní biomarkery budou ověřovány molekulárně-geneticky a imunohistochemicky na souboru chelatovaných nemocných s MDS.

Více...

Využití high-throughput technologií pro screening cirkulujících plasmatických mikroRNA u myelodysplastického syndromu

AZV 16-33617A [2016 – 2019]

Ing. Michaela Dostálová Merkerová, Ph.D.

Cirkulující mikroRNA (miRNA) jsou nové perspektivní semi-invazivní molekulární markery nádorů různých tkání. O jejich deregulaci u myelodysplastického syndromu (MDS) není známo mnoho informací. V současnosti je diagnostika MDS založena na morfologickém průkazu dysplázie v kostní dřeni. V navrhovaném projektu chceme využít sekvenování nové generace pro screening cirkulujících miRNA v krevní plazmě pacientů s MDS. Studiem profilů plasmatických miRNA i) u neléčených pacientů s odlišnými subtypy onemocnění, ii) v různých kategoriích rizika a iii) u pacientů v průběhu léčby chceme vytipovat cirkulující miRNA, jejichž hladina je asociovaná s průběhem choroby. Celogenomová analýza, po které bude následovat validační fáze na úrovni jednotlivých vybraných miRNA pomocí digitálního PCR, si klade za cíl nalézt nové semi-invazivní molekulární markery vhodné pro monitorování pacientů s MDS a tím v důsledku přispět k prevenci progrese onemocnění, zvýšení přežití a zároveň ke zlepšení komfortu pacientů.

Více...

Integrativní analýza genomických změn v DNA reparačních systémech u myelodysplastického syndromu a jejich význam v patogenezi

AZV 16-33485A [2016 – 2019]

RNDr. Hana Votavová , Ph.D.

Myelodysplastický syndrom (MDS) se vyznačuje vysokou heterogenitou klinického průběhu a sklonem k rozvoji akutní myeloidní leukémie. Nabízí se, že za dosud neobjasněným mechanismem vzniku nemoci, leukemickou transformací a velkým počtem mutací detekovaný v nedávné době by mohla být snížená funkce DNA reparačních systémů, které za fyziologických podmínek tvoří účinnou protektivní bariéru proti malignizaci buněk. V rámci projektu chceme sledovat změny na úrovni genomu, transkriptomu a proteomu v 84 genech zapojených do mechanismů reparace DNA a detekovat reparační aktivitu buněk pomocí in vitro testů. Vzhledem k tomu, že onemocnění má klonální charakter, budou změny sledovány hlavně na úrovni CD34+ pluripotentních hematopoetických buněk kostní dřeně. Data získána pomocí moderních technik molekulární genetiky jako např. cíleného sekvenování nové generace budou podrobně korelována s klinickými daty pacientů. Navrhovaný projekt si klade za cíl identifikovat nové molekulární biomarkery podílející se na vzniku a progresi onemocnění a nalézt nové potencionální terapeutické cíle.

Více...

Mutovaný nukleofosmin jako potenciální cíl pro imunoterapii akutní myeloidní leukémie

AZV 16-30268A [2016 – 2019]

RNDr. Kateřina Kuželová, Ph.D.

Mutace v C-koncové části nukleofosminu (NPM) se vyskytují u zhruba 30% pacientů s akutní myeloidní leukémií (AML). Naše pilotní studie naznačila, že jedinci s vhodnými HLA alelami (tvořící asi 85% populace) jsou schopni vyvinout spontánní imunitní reakci proti mutovanému NPM, která může zabránit rozvoji AML. Imunitní reakce proti NPM působí i během léčby a zásadně přispívá k lepší prognóze u pacientů s mutovaným NPM. Úkolem projektu je: (i) potvrdit a rozšířit naše předběžná zjištění na větším souboru pacientů, (ii) získat experimentální důkazy existence T-buněk specifických pro NPM a (iii) zavést diagnostické metody pro analýzu důvodů přechodného nebo úplného selhání imunitní odpovědi, které vede k rozvoji AML. Praktickým cílem tohoto aplikovaného výzkumu je připravit podmínky pro zavedení individualizované imunoterapie do léčebného protokolu AML tak, aby bylo dosaženo trvalého vyléčení u největší počtu pacientů.

Více...

Adoptivní imunoterapie hematologických malignit u seniorů: preklinická a klinická studie

AZV ČR 16-34405A [2016 – 2019]

MUDr. Petr Lesný, Ph.D.

Novinkou v léčbě hematologických malignit včetně akutní myeloidní leukémie (AML) jsou imunoterapeutické postupy, využívající podávání haploidentických NK buněk s fenotypem změněným buď indukcí cytokiny (tyto buňky jsou nazývané CIK – cytokiny indukované NK buňky), nebo pomocí metod genetického inženýrství (například vložením vhodně cílených chimerických antigenních receptorů – CAR). Cílem projektu je využití možnosti kombinace obou přístupů tak, abychom připravili alogenní haploidentické CIK nesoucí CAR rozeznávající cíle specifické pro AML (zejména CD123). Předpokládáme, že v uvedené kombinaci dojde ke kumulativnímu efektu, zvyšujícímu specifické cytotoxické působení podávaných buněk, aniž by byla zvýšena jejich toxicita. V rámci projektu plánujeme získat dostatek preklinických i klinických dat pro přípravu a podání ambiciózního klinického hodnocení geneticky modifikovaných CIK buněk v léčbě AML. Tento přístup může být vhodný jako léčba zejména u seniorů, kde je chemoterapie málo efektivní a limitovaná komorditami.

Více...

Analýza role kináz rodiny PAK v regulaci interakcí hematopoietických buněk s proteiny extracelulární matrice

GA ČR 16-16169S [2016 – 2018]

RNDr. Kateřina Kuželová, Ph.D.

Kinázy rodiny PAK patří mezi klíčové regulátory procesů vyžadujících práci cytoskeletu, jako je buněčná adheze, migrace nebo buněčné dělení, a jsou považovány za možný terapeutický cíl u různých druhů onemocnění včetně onkologických. Velká část dosud získaných informací o PAK kinázách se týká funkce PAK1 v adherentních buněčných typech. PAK1 mívá zvýšenou expresi u invazivních pevných nádorů a její aktivita koreluje s nepříznivou prognózou pacientů. Nedávné práce a naše pilotní výsledky ukazují, že v hematopoietických buňkách hraje důležitou úlohu PAK2, která může mít přes značnou sekvenční homologii s PAK1 odlišné, a někdy až protichůdné působení. Pomocí komplexního přístupu zahrnujícího originální i klasické metody (např. měření mikroimpedance, mikroskopie interference v odraženém světle, exogenní exprese fluorescenčně značených proteinů, western-blotting) chceme vyjasnit úlohu kináz PAK skupiny I v regulaci vazby hematopoietických buněk k proteinům extracelulární matrice, najít rozdíly v chování PAK1 a PAK2 a ověřit jejich možnou interakci s kinázou Lyn.

Více...

Rychlý kontakt

Náměstek pro vědu a výzkum
Tel:+420 221 977 208

Zástupkyně náměstka
Tel:+420 221 977 269
Tel:+420 221 977 364

Sekretariát
Tel:+420 221 977 247

Telefonní seznam ÚHKT


Provozní doba

Ambulance
Po – Pá: 7:00–18:00

Denní nemocnice
Víkendy: 9:00–13:00

Dárci
Po – Pá: 7:00–10:30

Návštěvy
Lůžkové oddělení
Po – Pá: 13:00–18:00

JIP a Transplantační jednotka
Po – Pá: 14:00–17:00

Kudy k nám

map

Ústav hematologie a krevní transfuze
U Nemocnice 2094/1
128 20 Praha 2

Nejbližší stanice metra: Karlovo náměstí (linka B)

Nejbližší stanice tramvaje: Karlovo náměstí (10, 16, 22), Moráň (3, 6, 10, 16, 18, 24)

Nejbližší stanice autobusu: U nemocnice (291), Karlovo náměstí (176)

Jak se k nám dostanete